Ideální kapela pro rok 2025. Famózní koktejl stylů, na kterém se jsou schopni domluvit fanoušci nejrůznějších hudebních výrazů. Není náhoda, že už mají na kontě dvě ceny Grammy a další tři nominace.
Kanadští BadBadNotGood jsou ovšem dvojjediný kolektiv. Jednak instrumentální trio, jednak produkční tým – a úspěšní jsou v obou oblastech své činnosti. Jako producenti se pohybují hlavně ve sféře hip hopu, mají za sebou spolupráce s tak velkými osobnostmi, jako jsou Tyler, The Creator (ten jim ostatně v začátcích velmi výrazně pomohl v nakopnutí kariéry), Kendrick Lamar, Ghostface Killah nebo Charlotte Day Wilson.
Instrumentální skupinu založili v roce 2010 basista Chester Hansen, klávesista Matthew Tavares a bubeník Alexander Sowinski, v roce 2016 se k nim připojil častý spolupracovník, saxofonista Leland Whitty, zatímco Matthew Tavares postupně opouštěl pozici stálého člena a je od roku 2020 jen jakýmsi „mužem v pozadí“. Přestože se setkali díky společnému studiu jazzového programu na Humber College v Torontu, ve skutečnosti je svedla dohromady láska k hip hopu. Jejich vkus je ale nesmírně rozlehlý, kromě jmenovaných stylů se například nerozpakovali jistit záda R&B zpěvákovi Franku Oceanovi, ani na své druhé album nahrát cover anglické indierockové kapely My Bloody Valentine. Zjevně je zajímá jen hudba samotná, tedy taková, kterou považují za inspirativní, a další šuplíky jsou podružné.
Platí to i pro jejich vztah k jazzu, k němuž jsou jaksi z principu stále řazeni nejvíce (možná ale vlastně „jen“ proto, že jsou prostě instrumentální kapela a že svoje nástroje výtečně ovládají). Leland Whitty na toto téma řekl: „Vše, co se skutečně snažíme udělat, je vytvořit něco jedinečného a upřímného. Nepatříme do žádné škatulky, ani se neřídíme žádnou tradicí nebo něčím podobným.“ A Alexander Sowinski dodal: „K hudbě přistupujeme s jazzovým školením a při skládání používáme jazzový jazyk. Ale nejsme špičkoví hudebníci tohoto žánru, nepovažujeme se za jeho inovátory. Jazz má svoji historii, má svůj vlastní vývoj, k jeho udržení jsou potřeba určité předpoklady včetně mnohahodinového cvičení denně na nástroj. Tohle my jsme nikdy nedělali, vždycky jsme se spíš zajímali o produkci, o nahrávání, o koncepční vznik hudby, spíš než o zdokonalování naší sólové hry. Vidíme prostě hudbu jako celek, ne jen jako skládačku instrumentálních partů.“
BadBadNotGood nějakou dobu trvalo, než se jim podařilo svou originální a za všech okolností progresivní a nadžánrovou hudbou oslovit publikum. Dnes, po šesti úspěšných deskách, jsou ale v pozici těch, o nichž se coby o jedněch z nejvýraznějších vizionářů budoucnosti jazzové fúze mluví velmi silným hlasem.